I přes lehkou nepřízeň počasí, jsme se tento víkend s dědym rozhodli vypravit na chatu, a já se tak od něj konečně mohla nechat zaškolit do další fáze jeho pěstitelských tajemství. Tentokrát konkrétně do tajů pěstování okurek. Sazeničky okurek v obýváku mu již doslova a do písmene přerůstaly přes hlavu a já už jej zvenku přes vysoké keříky za oknem ani neviděla mávat. Tudíž bylo načase, přemístit je do fóliovníků.

Jelikož jsem se dědymu, coby pilný a pozorný „vždyporuce“ asistent,  kupodivu osvědčila, rozhodl se mě po náročném pracovním dopoledni náležitě odměnit. Dárek za mé úsilí byl vskutku unikátní: Vlatnoručně vyrobená píšťalka z větvičky jeřábu! 🙂

Mé nadšení pravděpodobně předčilo všechna dědyho očekávání a tak jsme nakonec strávili zbytek odpoledne dalším školením. Tentokrát na téma: Jak vyrobit píšťalku z jeřábu.

1. Nejprve dědy v lesíku uřízl větvičku jeřábu o průměru asi 1 cm. „Nejvhodnější k výrobě píšťalky je jeřáb či vrba. Ale nevím Verunko, jestli už není moc pozdě a dřevo není příliš suché a kůrka napevno srostlá se dřevem. Píšťalky se z větviček nejsnadněji vyrábějí začátkem jara. Nejlépe okolo Velikonoc.“ vysvětlil mi dědy.

2. Asi tak 1,5 cm od okraje větvičku kolmo seříznul…

3. …což vypadalo asi takto.

4. Poté větvičku otočil a na druhé straně, kousek nad zářezem z druhé strany seshora zaříznul a šikmým protějším řezem vytvořil malý otvor.

5. Několik centimetrů pod otvorem dědy vyřízl proužek měkké kůrky…..

6. …a v následujícím kroku se zdlouhavě pokoušel stáhnout měkkou kůrku, aby následně mohl proudit vzduch vně píšťalky a ta díky tomu mohla hezky zvučet. Tohle je právě ta fáze, kde může nastat potíž. Z mladých větviček kůrku dostaneme snadněji. Dřívko se musí namočit a pak na něj klepeme držáčkem nožíku ze všech stran a na každičké místečko tak dlouho, až konečně povolí.

7. Dědy tedy stáhl kůrku a…

 

8. …svrchu vznikající píšťalku lehce „opižlal“ aby mezi dřívkem a kůrkou vznikl prostor pro vzduch…

 

9. …a následně pracně odkrojil přední část.

 

10. Horní část dřívka pak dědy nacpal zpět do kůrky její svrchní částí. Musel na to jít velmi opatrně, aby se kůrka neroztrhla. Horní část dřívka musí dosahovat jen takové délky, aby až ji zasuneme zpět, přední otvor v kůře zůstal prázdný.

 

11. Druhou polovinu píštalky dědy zasunul zpět do kůrky z druhé strany, přibližně do 1 cm hloubky.

 

12. No a bylo hotovo! 🙂

13. A opravdu pískala!!! ZÁZRAK! 😀

Tady názorně vidíte, že aby dárek opravdu potěšil, nemusíte za něj utratit majlant. Stačí když je nápaditý a vyrobený s láskou. Vrbovou píšťalku mám od dědyho schovanou napořád, tu z jeřábu jsem darovala mojí malé kamarádce Róze. Upřímná dětská radost v jejích očích mi byla tou nejlepší odměnou. Takže až příště budete přemýšlet, jakým netypickým dárkem potěšit své drahé ratolesti, vyrobte jim píšťalku. Vděk a nadšení je předem zaručeno a pozornost Vašich malých capartíků se alespoň nachvíli stočí od virtuálního světa počítačů do živé a krásné reality! 🙂

 

JAK VYROBIT PÍŠŤALKU Z JEŘÁBU ČI VRBY

JAK VYROBIT PÍŠŤALKU Z JEŘÁBU ČI VRBY
Buďte první, kdo ohodnotí tento recept vložením komentáře!
Vytisknout

Děkujeme za vytisknutí receptu.

Najít více receptů k http://fitwithvero.cz

Leave a Reply

Děkujeme za hlasování! Prosím, vložte svůj komentář k potvrzení svého hlasu.